Zdá se, že se některé firmy s deskovkami buď zbláznily nebo naopak narazily na zlatý důl. Jako hráč PC her jsem byl zvyklý, že se mi do mechaniky dostaly tu a tam nějaké ty diskety či placky s konverzemi deskových her. Opačně tomu tak, až donedávna, však nebylo. Změna přišla s hrami jako Warcraft nebo Age of Mythology. Od té doby je deskových her podle počítačových už větší množství a jejich vydávání se ujaly hlavně dvě firmy. Eagle Games, kteří jich zatím nevydali mnoho, zato je každá vysoce hratelným, vybalancovaným kouskem s parádním zpracováním. Druzí jsou Fantasy Flight Games (dále jen FFG), kteří nám nadělili Warcraft s Doomem (oboje s rozšířením) a připravují Starcraft. A ano, posledním příspěvkem do rostoucí rodiny těchto specifických her je i World of Warcraft the Boardgame (dále jen WoW). Ti, kdo už nějakou deskovku podle počítačové předlohy zkusili vědí, že taková hra je jako loď, co má proplout mezi skalisky. Je toho hodně, co ji může potopit. Předně rozhoduje to, jak věrně autor hry zachytí styl, pravidla a atmosféru počítačové předlohy. Když se deskovka příliš odchýlí od své předlohy, fanoušci PC verze ji rozcupují (a fanoušci PC hry bývají docela početnou skupinou kupujících). Když se autor deskové verze nechá omezit PC předlohou nebo až moc věrně okopíruje její mechanismy, může hra stát za houby. V případě WoW byla rizika stejná a navíc přibylo ještě jedno – jak zachytit unikátní herní zkušenost, jakou je hraní MMORPG a převést ji na stůl? Co se převodů PC her týče, mají FFG dost zkušeností. Vlastníci výše zmíněných kousků ale také vědí, že každá z her se potýkala s různými problémy. Tím největším byla obvykle vybalancovanost hry. Vytvořili tedy FFG zábavnou hru, která je věrná své předloze, obstojí i jako samostatný produkt (tudíž není jen něčím, co se snaží přiživit na úspěchu onlinovky), je vyrovnaná a dobře vypadá? Odpověď zní, ano, i když s menšími výhradami. Pojďme se podívat na to, co Vás čeká, pokud si hru koupíte.
WoW je deskovou hrou designéra Christiana T. Petersena, odehrávající se ve fiktivním světě Azerothu. Je určena pro 2-6 hráčů. Ti na sebe berou úlohu hrdinů, náležejících ke dvěma velkým frakcím ve hře – Hordě a Alianci. Zatímco v Hordě vedle sebe bojují Nemrtví, Taureni, Orkové (a jsou vnímáni spíše jako Ti zlí), v Alianci bojují elfové, trpaslíci a lidé. Hráči mohou hrát za mágy, válečníky, druidy, assasiny a další povolání. Hra je kooperativní, to znamená, že hráči dané frakce společně překonávají překážky na plánu (popř. bojují s hráči nepřátelské frakce). Důležitým prvkem ve hře je RPG element. Plněním úkolů získávají hrdinové zkušenostní body, peníze a předměty. Za peníze si nakupují nové vybavení, kouzla a schopnosti. Zkušenostní body umožňují povyšování o úrovně. Pochopitelně, čím vyšší úroveň, tím silnější je hrdina. Hra se hraje na třicet kol a končí buďto poražením hlavního super záporáka hnusáka nebo bojem mezi hráči. Tolik stručně k představení typu, stylu a cílů hry.Pokud máte s deskovkami nějaké zkušenosti, asi jste hráli Talisman nebo české Proroctví. Dá se říci, že s těmito hrami má WoW mnoho společného.
Už na první pohled je hra nepřehlédnutelná a krabice se řadí rozměry vedle takových velikánů, jako je War of the Ring (WoTR), Railroad Tycoon (RT) nebo Civilizace (CIV). Ilustrace na obálce a grafická úprava balení jsou velmi pěkné a krabice sena polici dobře vyjímá. Můžete s ní ohromovat návštěvy, i když proto si snad deskovky nekupujete. Buď jak buď, WoW je klasickou „velkou“ hrou. Pokud nemáte v pokoji či na polici mnoho místa, raději si nějaké vyhraďte.
Po otevření na Vás čeká poměrně dost dobrot. Kromě pytlíku se 120 plastovými figurkami tří barev Vás jistě zarazí doslova komín různých kartiček a karet. Nechybí referenční karty, deníky postav, pytlík s kostkami, něco plat s kartónovými žetony a samozřejmě herní plán. Ten je velký, naštěstí ne tak, jako plán třeba u RT. Což je dobře, protože místa na stole budete potřebovat tak jako tak dost. Plán je opravdu pěkný, přehledný a je na něm vytištěno mnoho pomocných kolonek, stupnice pro sledování úrovně postav a podobné věci.
Figurky jsou povedené, většinou robustní a ihned poznáte, co je která potvora zač. Nejsou sice dle mého názoru tak detailní, jako třeba ty u Dooma, přesto potěší. Kdo si vzpomene na velmi podobné figurky u WotR, může své obavy zaplašit. Nestane se Vám, že byste si jedno monstrum spletli s druhým. Silnější monstra jsou i rozměrově větší, takže hned nemáte pochyb o tom, že zrovna tenhle Infernal je dost drsnej bijec a nevyplatí se přistupovat k němu s lehkou hlavou. Postavičky jsou z šedého plastu a vypadají také velmi pěkně, i když k nim mám nějaké hnidopišské připomínky (viz. níže).
Herní kusy (žetony, kartičky, deníky) si zachovávají grafický styl jako předloha (a vlastně všechny PC hry od Blizardu, v jejichž artworcích měl prsty Chris Metzen). Výsledkem je jistá komiksovost, ale i osobitost. Pro fanoušky hry je to určitě plus, pro příznivce vážných, strohých her minus. Já osobně si myslím, že je hra designově velmi povedená, kartičky a žetony jsou navíc dobře řešeny. Poskytují přesně ty informace, které potřebujete a skoro vše se dozvíte při letmém pohledu na kartičky. Nutno podotknout, že žetonů je ve hře opravdu mnoho a slouží ke sledování snad každého aspektu hry. To je jednoznačně pozitivní a pokud žetony používáte tak, jak mají být používány, neztratíte nad ničím ve hře přehled. Nevýhodou jaksi je, že budete potřebovat zatraceně hodně místa na stole.
Pravidla mají přes třicet stran, jsou ve velkém sešitu (podobně, jako u Dooma) a jsou zatím jen v angličtině. Pokud však nemáte s AJ větší problémy, nebudou pro Vás pravidla překážkou. Na první pohled může být jejich rozsah až odstrašující, ale nebojím se říci, že je to opravdu jen dojem. Pravidla jsou velmi přehledná, obsahují spoustu příkladů, obrázků a diagramů, které vysvětlují každý aspekt hry. Příjemným bonusem je rejstřík herních termínů, jenž by se hodil i u mnoha jiných her. Nechybí ani krátké povídání od autora hry, jenž sděluje, s jakými problémy se potýkal a jakou filosofií se řídil při tvorbě hry.
Tak, teď jsme si řekli, co na Vás čeká po vybalení, pořád ale není zodpovězeno to hlavní:
Jak se hra hraje? Velmi dobře. Protože nejsem placen od slova, mohl bych teď přestat psát, napsat resumé a být spokojen. Protože by to bylo nefér k Vám, trochu toto tvrzení podepřu fakty. Upozorňuji, že nechci rozebírat nějak podrobně pravidla hry. Pokud zvládáte angličtinu, raději si stáhněte jejich PDF formu ze stránek FFG. Pokud anglicky neumíte, vzneste prosím konkrétní dotazy do komentářů (kde na ně odpovím) nebo do fóra na Hraj. Tam odpovím podle možností také.
Základem hry je tedy jeden nebo více dobrodruhů, který/kteří příslušejí k jedné ze dvou frakcí ve hře. Ti cestují po herním plánu (pěšky o dva regiony za tah, mohou se přesunovat i letecky z určitých míst na mapě). Na herním plánu buďto bojují s nezávislými příšerami nebo s příšerami vytvořenými nějakým questem (úkolem) nebo s nepřátelskými hrdiny. Když se cítí dost silní, vyrazí na závěrečného bosse. Pokud ho neporazí do 30ti kol, řeší se konec hry bojem mezi oběma frakcemi. Nejlepší zůstanou a vyhrávají.
Hra se tedy odehrává v třiceti kolech, ale pravdou je, že každá frakce má jen polovinu z nich. Začíná Horda, po využití svých možností (fází) se posune žeton měřící počet odehraných kol o jedno dále a nastoupí Aliance. Ta odehraje svoji část, posune žeton o jedno pole a takto to jde až do konce. Někdy ve hře nastane situace, kdy se objeví nějaká událost či nový předmět u obchodníka (to určuje právě pozice žetonu na diagramu na herním plánu). Ve svém kole mohou hráči vykonat vždy dvě akce, kterých je několik druhů. mohou se přesunovat, léčit se, trénovat, nakupovat nové věci nebo bojovat s nepřáteli. Po většinu času hráči plní questy- úkoly. .
Úkoly hráči tahají z balíčku karet. Jsou rozděleny do čtyř skupin podle své obtížnosti. Každá frakce má na mapě vždy pět úkolů najednou (a nemůže plnit úkoly druhé frakce). Karta určí, kde se objeví jaká monstra a co je odměnou za splněný úkol. Hráči jsou tak nuceni aktivně plnit úkoly co nejrychleji, aby mohli co nejvíce posílit. Splní-li úkol, táhnou dle svého uvážení další.
Při boji se hází třemi kostkami. Červenými (symbolizují útoky na blízko), modrými (útoky na dálku) a zelenými (určují obranu, resp. Kolik zranění od nestvůry Vaše postava ustojí). Cílem je přehodit hodnotu útoku nestvůry a pochopitelně způsobit jí více poškození, než ona Vám. Výhodu mají hráči, kteří hrají pohromadě, spíše potvoru utlučou. Nevýhodou je, že se pro ně získané poklady a zkušenost dělí. čím více hrdinů participuje na držkobití obludy, tím menší odměna pro každého z nich.
Fajn je, že síla potvor je různá podle jejich barvy (všechny údaje sou přehledně uvedené na referenční kartě). Pozici monster určí karta úkolu, likvidace červených (nejnebezpečnější) a zelených (nejslabší) monster je podmínkou pro jeho splnění. Modrá jsou neutrální a co je hlavní, za jejich poražení není odměna. Vyplatí se proto je spíše obcházet.
Postavy samozřejmě mohou kombinovat různé zbraně a schopnosti (jaké a jakého druhu se liší postava od postavy). Celý systém předmětů a schopností je přehledný, jednoduchý a snadno pochopitelný. Ohromující množství kouzel a předmětů společně s predispozicemi hrdinů jsou opravdu zárukou variability a zároveň Vás to motivuje k neustálému hledání nových možností a kombinací ve hře.
Pravidla si velmi rychle osvojíte a brzy se můžete soustředit na to hlavní-zábavu. Zde, tedy za předpokladu že máte dobré spoluhráče a protihráče, hra exceluje. Posilování vaší postavy Vás žene kupředu, do plnění dalších a dalších úkolů a ten pocit, kdy z ubohého žabaře vytvoříte nezastavitelnou zabíjejíc mašinu je úžasný. Systém úkolů zaručuje stále nové výzvy zohledňující Vaší sílu. Dohadování se spoluhráči na postupu či kombinaci možností postavy a pošklebování se protihráčům dává hře opravdu velkou šťávu. Při zkušební hře v Jotunheimu jsem se skvěle bavil ( nebyl jsem sám), atmosféra při hře byla parádní a padlo několik nezapomenutelných hlášek. Poznámka: zkuste si do hry sehnat charakter Žabku tanečnici…
Hezké je, že každý úkol má k sobě doprovodný text, který dochucuje hru a dává vyniknout pocitu, že jste v propracovaném a žijícím světě. I když po pár hrách to stejně číst nebudete a zajímat Vás bude výše odměny:-)
Takže nyní ono shrnutí. Mezi klady hry se rozhodně řadí poměrně neotřelý systém, jenž nutí hráče dané frakce spolupracovat. Pokud mě paměť nešálí, to není mezi deskovkami zas až tak obvyklé, s výjimkou Dooma nebo Descenta. Velké množství dovedností, vybavení a postav vůbec nahrává mnoha různým kombinacím a způsobům hraní hry, což je dobře. Variabilita je tím větší, čím více hráčů hraje. Systém questů je přehledný, funkční a neustále klade před hráče nové výzvy. Nepřátel je dost a hlavně ve skupinách jsou pro slabší hrdiny výzvou. Pravidla jsou přehledná, snadno si je osvojíte a zapamatujete. I přes velké množství možností jsou ve své podstatě poměrně jednoduchá.
Rozličná síla monster je také dobrým nápadem a vede k tomu, že hráči rozvažují, jaké úkoly a kde splní a kudy půjdou, což nutí k taktizování a brání jedné frakci, aby příliš brzo posílila a prosvištěla mapou jako horký nůž máslem.
Zpracování hry je špičkové, podporuje atmosféru a osobitost hry. Za své peníze nedostanete nějakou ošklivku, naopak.
Hlavním kladem jsou však ony možnosti a variabilita hry.
Sporným je omezení délky hry na 30 kol. Někdy je to málo, někdy tak akorát. Každopádně to vytváří jasný časový rámec pro hru a zbraňuje přílišné rozvleklosti, která tu a tam postihuje všechny velké deskovky.
Zápory – Plán, i když je hezký, trpí stejným problémem, jako ten u WoTR (nebo Axis&Allies). Některé regiony jsou celkem malé a je-li v nich více figur, snadno ztratíte přehled, co na v daném regionu vlastně je. Pokud přehlédnete nějaký žeton, je to nepříjemné. Není to nějak hrozný problém, ale zmínit ho musím. Horší je, že vysazování úkolových monster na mapu je někdy ztíženo tím, že z karty úkolu není přesně jasné, kam potvory patří. Rozhoduje název regionu a jeho barva. A to je právě kamenem úrazu, barvy na kartách nejsou tu a tam dobře rozeznatelné (šedá-bílá, oranžová-žlutá). Maličkost, ale při hře zdržuje. Netuším, proč FFG nezvolili jiné barevné spektrum.
Další zápory jsou vlastní všem velkým hrám, takže nejsou nijak zásadní pro zážitek z WoW. Klasickým evergreenem je cena, která je opravdu velmi vysoká. Opět- pokud se složíte s vícero hráči nebo prostě jen máte jistotu, že hru s Vámi bude někdo hrát, je WoW skvělou investicí. Pokud byste hru hráli jen ve dvou, investici zvažte.
Herní doba také není nejkratší (čím více hráčů hraje, tím více přemýšlení). S tím se pojí ta nevýhoda systému hry, že se střídají frakce a ne hráči. Než se druhá frakce rozhodne, co udělá a než své akce provede, první se může momenty nudit. Při delší hře zákonitě začne polevovat pozornost a začne hrozit blížící se stereotyp. Pokud hru přerušíte a dáte si přestávku, nic se však neděje. Hru je tedy lepší hrát v příjemném prostředí, klidu, s dostatkem času a občerstvení, podobně jako Civ.
Pravidla jsou záporem hlavně proto, že nejsou česky. Podle mých informací je Blackfire překládá, což je fajn. Pokud budou přeloženy i karty ve hře, nemám připomínek, pokud ne, přimlouval bych se za uvedení anglických pojmů a jejich ekvivalentu ve hře, aby se s kartičkami a pravidly lépe pracovalo.
Asi jako nejzávažnějším problémem hry se mi jeví sporná obtížnost a vybalancovanost povolání. Některá povolání zdá se disponují vskutku smrtícími kombinacemi dovedností a kouzel, které dají zkušeným hráčům velkou výhodu. Možná se pletu, ale zrovna Tauren střelec byl možná až předimenzovaný. Pravdou také je, že pro hrdiny vyšších úrovní nejsou už monstra až tak nebezpečná (zejména chodí-li ve skupinách), takže se postupně z hry tak trochu ztrácívýzva.
Prkotiny na závěr- šedé figurky jsou si občas nemravně podobné (zejména ženské charaktery Aliance a mágové obecně) a rozeznat, která je která dá někdy trošku práci. Taktéž roztřepené okraje některých výlisků (vzniklé asi tím, jak byly strojem vystřiženy z plat) nepotěší. Tento problém vyřeší pilníček.
Shrnutí úplně na závěr: nenechte se zmást tím, že sekce záporů byla delší, než kladů. Chtěl jsem hlavně upozornit na ty věci, které by Vám mohly hraní znepříjemnit. Většinou jsou to prkotiny, s herní dobou toho moc nenaděláme, ale to se jinak to v případě tak velkorysé hry ani nešlo. Já osobně to jako velké minus nevidím. Vybalancovanost hry a její obtížnost jsou vážnější věci, ale zase ne neopravitelné. Pokud jste tvořiví, jistě přijdete na vlastní úpravy hry, které tyto problémy odstraní. A co si budeme povídat, experimentování se hrou, či chcete-li „moding“, je často také velmi zábavný. Pokud jsou nějaká povolání příliš silná (což si netroufám nyní zas tak rezolutně říci), dočkáme se jistě brzy Errat, která to opraví.
Celkově jsem byl hrou nadšen. Výše uvedené zápory jsem si uvědomil až po dohrání hry a nijak mi ji neznechutily, naopak, vnímám je jako problémy, které se i přes testování hry prostě musely vzhledem k jejímu širokému záběru objevit. Provázanost s PC verzí není nijak na škodu. Ti, kdo nemají možnost si PC WoW zahrát, mají možnost alespoň takto. Ano, některé elementy hra postrádá, ale společnost živých hráčů má také něco do sebe. Během hraní nastalo několik neopakovatelných momentů a i když jsme hráli opravdu dlouho, skvěle jsem se bavil a času stráveného nad hrou nelituji. Po celou dobu hraní jsem se vynikajícím způsobem bavil. Pokud tedy zvládáte angličtinu na dobré úrovni, nemáte hluboko do kapsy a máte aspoň dva další hráče, nemusítemoc váhat.
Pokud ne, sežeňte si další hráče, cash a alou do obchodu. Nebudete litovat!
Linky
http://www.fantasyflightgames.com/worldofwarcraft.html -anglické stránky výrobce o hře
http://boardgamegeek.com/game/17223 - zde by měly být nějaké recenze hráčů..v angličtině
Vchody do tohoto bojiště se nalézají v Arathi Highlands, pro Alianci je vstup v Refuge Pointu, Horda se sem dostane vchodem severně od Hammerfallu.Podobně jako Warsong Gulch je i Arathi Basin spíše menší battleground. Na každé straně může hrát až 15 hráčů, je tedy o něco větší než Warsong. V tomto případě se ale nejedná o sbírání vlajky v CTF stylu. Úkolem týmu je mít ve svém držení co největší počet budov po co nejdelší dobu - za každou z budov se začnou pomalu přičítat body a čím víc jich která strana drží, tím rychleji se blíží k vítězství. Hra končí po dosažení 2000 bodů jedním z týmů. Žádná z budov není nijak bodově zvýhodněna, tudíž za každou přichází stále stejné množství bodů. Body obou stran se hráčům zobrazují uprostřed v horní části obrazovky a pomocí ikonky u minimapy si lze nechat zobrazit detailnější informace o všech zúčastněných hráčích.Pokud však jeden z týmů budovu získá, neznamená to, že o ní nemůže opět přijít - stačí aby se nepřátelský hráč probojoval k vlajce, která je u každé budovy, a během krátké chvilky ji ukořistil i s budovou. Tady musí opět přijít na řadu taktika a dobrá organizace týmu, která určí, jak získané budovy hlídat a zároveň útočit na zbylé budovy, která má v držení nepřátelský tým. Budov pro získání je dohromady 5. Jsou to: Farm (farma), Smithy (kovárna), Lumber Mill (pila), Gold Mine (důl) a Stables (stáje).Hráči vstupující na toto bojiště se dělí podle levelu stejně jako tomu je i v případě Warsong Gulch, tedy 20-29, 30-39, 40-49, 50-59 a 60.Pravidelným hraním tohoto bojiště (a především vítězstvím v něm) si můžete zvyšovat reputaci u dvou frakcí. Jsou jimi League of Arathor (pro Alianci) a Forsaken Defilers (pro Hordu). Spolu s vyšší reputací přicházejí i nějaké ty odměny, stejně jako u dalších battlegroundů.Pro každou stranu je připraveno i několik jednoduchých questů, které mohou během hraní plnit. Protože je ale tento battleground určený spíš pro kratší rychlou hru, nejedná se o dlouhé a složité questy, jako třeba v Alterac Valley.
Alterac Valley je údolí ležící vysoko v Alterackých horách na jihu Lordaeronu. Pokud se tam hráč chce dostat, musí projít skrze tunely v horách. Každá strana bojiště má svůj tunel, kterým se dostanete na svou stranu údolí (do zóny nemůžete vstoupit opačnou/nepřátelskou stranou). Vstup do zóny bojiště je označen vířivým rudým portálem, takže vždy víte, že vstupujete na
Nový komentář
jiny dostavec
První co uděláme je to, že si stáhneme ze sekce "Download" soubor "Addons.zip" v min. verzi 4.4 a ten si do adresáře s hrou rozbalíme. (Nepoužívejte prosím jiné addony, než které najdete v archivu "Addons.zip".)
Nyní si v adresáři s hrou otevřeme soubor "realmlist.wtf" (Např. tak, že na něj 2x klikneme levým tlačítkem myši a v okně které se nám ukáže vybereme možnost "Vybrat program ze seznamu" a pak klikneme na "OK". Ze seznamu programů zvolíme program "Poznámkový blok" a opět klikneme na "OK".)
Teď již potřebný soubor "realmlist.wtf" máme otevřený a místo textu který v něm vidíme "set realmlist us.login.worldofwarcraft.com" napíšeme text "set realmlist srv1.vendetta-online.eu" a místo textu "set patchlist us.version.worldofwarcraft.com" napíšeme text "set patchlist srv1.vendetta-online.eu" a soubor uložíme.
Obsah souboru "realmlist.wtf" bude tedy vypadat takto:
Tím máme úpravu hry pro náš server hotovou.
Teď je potřeba získat ještě herní účet. Ten získáme tak, že se zaregistrujeme ZDE (samozřejmě pouze pokud nejste na našich stránkách ještě zaregistrovaný) a následně si herní účet vytvoříme ZDE.
(Pozor členský účet na stránkách není shodný s účtem ve fóru.)
Hezké herní zážitky Vám přeje
Mic-net a jeho tým...
PS: Hru spouštějte přes soubor "wow.exe", nejlépe si na něj udělejte zástupce na ploše.
PSS: Až se poprvé do hry přihlásíte, doporučuji se příkazem /join world připojit na veřejný chat kanál serveru. (Přímo v samotné hře stiskneme klávesu ENTER a napíšeme následující text /join world a opět stiskneme ENTER.)
.::Jak zacit hrat WoW?::.
Jak začít hrát od A do Z
okud chcete začít hrát WoW, tak máte na výběr 2 možnosti. Free server nebo Offic ... rozdíl mezi těmito možnostmi je velmi velký. Free serverů je nesočet a zřizují je obyčejní lidé. Koupí PC, nainstalují program (Emulátor) na kterém rozjedou WoW server, naloadujou scripta a jedou. Lidé se připojí a hraje se ... ale Emulátory vyrábí lidé jako zábavu a tudíž nejsou dokonalé, neutáhnou většinou více jak 100 lidí naráz a jsou v nich chyby. Officiální servery staví firma Blizzard, od které je WoW a za hraní na takovémto serveru se platí. Tyto servery jedou bezchybně, latency (ping) se obvykle drží v nízkých hodnotách a podobně. Zde jsou návody jak postupovat při připojení na oa typy serverů.
Jak na Free server
Jako první proberu připojení na Free server, protože je méně náročné a pravděpodobně jej zvolí více lidi, kvůli finančním důvodům.
Nainstalujte WoW .. nezapínejte hru !
Teď potřebujete server .. máte několik možností.
Jít na stránky wowstatus.net/serverlist.php, kde najdete seznam většiny free serverů ... jak zahraničních, tak i českých a slovenských.
Pokud víte server, jít přímo na jeho stránky a tam si zjistit údaje.
Pro připojení na server si musíte zřídit herní účet, na kterém se pak zakládají postavy. Proto vyhledejte na webu serveru registrace nebo něco podobného. Pokud má server tvoření účtů přes mail, napište mail .. prostě si zařiďte herní účet.
Nyní si zjistěte, jakou verzi Patche používá server. Musíte mít stejnou verzi, jinak se asi nepřipojíte. Patche najdete na officiálních stránkách nebo vyhledáte přes Google.
Stahněte si Patch a nainstalujte ho.
Nyní si zjistěte realmlist serveru. Jděte do složky s WoWem a najděte soubor realmlist.wtf. Tam napište "set realmlist [ip serveru] nebo [maska na ip serveru]" ...
Zapněte hru ... napište jméno a heslo svého herního účtu, vytvořte postavu a začněte hrát.
Jak na Offic server
Druhým, lepším, avšak lehce problematičtějším způsobem je Officialni Blizzard server.
Nainstalujte a na svém manuálu (knížečka uvnitř krabice s WoWem) si povšimněte svého kodu.
Pokud máte Americkou (enus) verzi, jděte na stránky www.worldofwarcraft.com, pokud máte Anglickou=Evropskou (engb) verzi, jděte na stránky wow-europe.com.
Vyhledejte sekci -> CREATE ACCOUNT.
Leží před vámi několik korků elektronické registrace. Připravte si váš CD Key a postupujte podle pokynů. (Opsat CD klíč, vyplnit osobní údaje, mail atd)
Zhruba uprostřed registrace budete tázáni, jakou formou chcete platit. Ano, je tomu tak .. máte sice první měsíc hraní zdarma, ale pokud neuvedete způsob platby, nemůžete dokončit registraci a vytvořit tak herní účet.
Pokud zvolíte kreditní kartu, opište číslo své kreditky a dokončete registraci.
Druhá možnost jsou Přeplacené platební karty. Ty lze zakoupit v internetových i kamenných obchodech. Stojí 899Kč a pokryjí 60 hracích dnů. Při registraci zvolte tuto možnost platby a pak opište kod z vaší přeplacené karty .... více informací najdete na našem webu, kde je vše ohledně této karty vysvětleno (odkaz) ...
Pokud již máte zvolený typ platby a vyřízené čislo (kreditní / předplacené) karty, dokončete registraci a čekejte na e-mail.
Až vám dojde mail, váš herní účet je vytvořený a můžete začít hrát. Pokud máte předplacenou kartu, máte 90 dní hraní v kapse (30+60), pokud kreditní kartu, mesíčně se vám z ní strhává poplatek tak dlouho, jak jste zvolili.
Vše ohledně platby můžete upravit na webu, na kterém jste tvořili účet pomocí sekce MANAGE ACCOUNT